Při chovu dobytka se čas od času projeví genetické vady.
Zatímco mnoho typů vrozených vad je zvládnutelných a je nepravděpodobné, že by se přenesly na potomky kvůli recesivní povaze mutací, jiné nejsou pro farmáře tak životaschopné.
Pokud má vaše kráva vadu pánve – například pokud je ocasní hlava a páteř snížené, čímž je pánevní otvor velmi malý, nebo pokud se v pánvi nachází útvar či jiná překážka – povede to k obtížím při otelení.
Pokud budete mít štěstí, budete moci zachránit tele i krávu císařským řezem z boku. Pouhé vytažení telete háčkem nebo ohybem by bylo pro krávu i tele příliš bolestivé.
V této situaci vám může pomoci senzor otelení Moocall, který vám včas pomůže zjistit, zda je třeba zasáhnout.
Pokud se ale jedná o genetickou vadu, nedozvíte se o ní, dokud kráva neotelá. To znamená, že tele (pokud vůbec přežije obtížný porod) by mohlo být náchylné k vlastním problémům s pánví.
Aby toho nebylo málo, možná si toho opravdu všimnete až do druhého otelení, protože je normální, že prvorodičky mají úzké pánevní otvory, a proto mají obtížné otelení.
Někteří by doporučili vyřadit krávy s pánevními vadami, což je nevýhodné, pokud se ukáže, že tyto geny exprimují jak kráva, tak potomstvo. To platí zejména u stáda dojnic.
V případech závažné pánevní vady to poznáte okamžitě. Vrozená pánevní vada zvaná „perosomus elumbis“ postihuje stále větší počet holštýnských psů po celém světě.
Je charakterizována absencí kaudálních částí páteře a míchy, tj. bederního, sakrálního a kostrčního segmentu páteře, s přidruženými muskuloskeletálními malformacemi zadních končetin.
